Sedím u okna a pozoruji, jak se svět kolem mě mění. Tentokrát je to jiné než v předchozích týdnech. Už to není ta tichá, zamyšlená zima, která vše uzavírá do chladu a klidu, ale zároveň to ještě není ani to divoké, bující jaro, které exploduje životem. Jsme v mezidobí – v jemném přechodu, kde se jeden příběh pomalu uzavírá a druhý se teprve nadechuje.

Cítíte to taky? Ve vzduchu je něco nového. Ráno už není tak mrazivé, slunce se zvedá o něco dříve, země voní jinak – možná trochu vlhce, možná trochu nadějně. Ptáci zpívají hlasitěji, stromy, které ještě před pár dny vypadaly spící, jako by se najednou protahovaly a chystaly se k pohybu. Ano, období dojo pomalu končí a my se překlápíme do jara.

Most mezi zimou a jarem

Dojo, období země, bylo naším mostem. Drželo nás ve stabilitě, pomáhalo nám přizpůsobit se změně, dopřálo nám čas na postupné probouzení. Jako by nás pevné ruce matky země jemně vedly ze zimního klidu do jarního pohybu. Ale teď, když se na tento most podíváme, vidíme, že už pomalu ztrácí svou úlohu. Už se neotáčíme zpět do zimy, ale hledíme dopředu – na první zelené pupeny, na sluneční paprsky, které už mají sílu, na vůni změny, která je ve vzduchu.

Možná jste si toho všimli i ve svém těle. Už tolik nepotřebujeme hutná, zahřívací jídla. Místo hustých polévek a dlouze dušených pokrmů se v nás objevuje chuť na něco svěžího, lehkého. Už necítíme takovou potřebu se zachumlat do deky a odpočívat, naopak se objevuje jemná, téměř neznatelná touha hýbat se, vyjít ven, nadechnout se.

Co s sebou z tohoto období odnášíme?

I když dojo končí, jeho energie v nás zůstává. Země nás naučila stabilitě, pomalosti a uvědomění. Než se naplno ponoříme do jarního rozkvětu, můžeme si položit pár otázek:

• Jak se cítím po tomto období? Jsem odpočatý, připravený na jaro, nebo ještě potřebuji trochu času?

• Co mi tato přechodová fáze dala? Naučila mě lépe vnímat své tělo, naslouchat mu?

• Jak mohu vstoupit do jara v harmonii?

Země nás učí, že nic se nemá uspěchat. I když cítíme blížící se jaro, nevrhejme se do něj po hlavě. Dopřejme si ještě pár dní klidnějšího režimu, dopřejme svému tělu možnost se pomalu přeladit.

První krůčky k jaru

Až půjdete ven, vnímejte změnu. Jak země pomalu dýchá jinak, jak se mění barvy, jak se světlo prodlužuje. Možná si dopřejete první ranní procházku s pocitem, že je ve vzduchu nový začátek. Možná změníte něco ve své stravě – přidáte více zeleného, svěžího, lehkého. Možná ucítíte, že je čas začít se více hýbat, ale stále jemně, bez tlaku.

Jaro už přichází, ale ještě se nenaplnilo. Jsme v nádherné fázi mezi tím. Pojďme si ji užít.

S láskou a radostí k probouzejícímu se jaru,

Eva